Ako sa podľa Vás zmenili, alebo v čom sú rovnaké pravidlá, povinnosti či podmienky v Českom egyptologickom ústave Filozofickej fakulty Univerzity Karlovej (ČEgÚ FF UK) od čias keď ste boli študentom a dnes keď Vy sám prednášate?

Podmínky studia se samozřejmě od mých studentských časů velmi změnily. Už jen třeba proto, že jsem začal studovat ještě na samém sklonku socialistického období, což ovlivnilo skladbu studia a samotný výběr kurzů (měli jsme například přednášku Marxisticko-leninská filozofie). Do toho ale naštěstí zcela pozitivním způsobem na konci roku 1989 zasáhla sametová revoluce. Způsob výuky určitě ovlivnil i fakt, že jsme byli prvními studenty oboru po 19 letech. Na jednu stranu bylo možná studium v oněch porevolučních časech administrativně jednodušší, na druhou stranu mají dnešní studenti mnohem lepší podmínky, především v přístupu k informacím. Snažíme se například zajistit, aby v Praze přednášeli i kolegové ze zahraničí: během právě končícího zimního semestru našim studentům přednášel profesor Tony Spalinger z univerzity v novozélandském Aucklandu.

Vaše články a knihy majú veľmi rozmanitý záber, prezrádzajú to už ich názvy samotné. Od „Marnivá líbivost je starší než pyramidy – účesy a kosmetika ve starém Egyptě“ cez „Playstation“ starých Egypťanů“ o obľúbenej stolnej hre Egypťanov – senet, po napríklad článok „Astronomická orientace chrámů a hrobek ve Starém Egyptě“ až po dokonca 3D vizualizáciu „Virtuální procházka královským Abúsírem.“ Ako vzniká takáto široká rozmanitosť, a na vznik ktorého z článkov, kníh či iných projektov si Vy sám rád spomínate a prečo?

První dva zmiňované články vznikly víceméně na objednávku pro jeden brněnský časopis. Musím říct, že není od věci si čas od času „odskočit“ k jinému tématu. Mým hlavním zájmem ale zůstávají archeologie a dějiny Egypta v době 3. a 2. tisíciletí př. Kr. a staroegyptská architektura. Konkrétní témata, na něž se soustředím, souvisejí se zaměřením našeho ústavu - jde o stavební vývoj abúsírského pohřebiště, problematiku slunečních chrámů, otázku vzniku královských pyramidových nekropolí, atd.Vytváření trojrozměrných rekonstrukcí je, díky počítačové technice a příslušnému softwaru, v dnešní době jednodušší. Během přípravy 3D počítačových rekonstrukcí je nutné zcela „přehodit“ způsob myšlení, je to vcelku náročné, i proto v poslední době přenechávám konkrétní technické řešení na jiných. V poslední době byla příjemná spolupráce s pražskou firmou Corinth na applovské aplikaci týkající se 3D-rekonstrukce Raneferefovy sloupové síně.

Ste koordinátorom výskumu kráľovskej pyramídovej nekropole v Abúsíre. Čo predstavuje takáto úloha? Ktorú z hrobiek na tomto pohrebisku máte tak nejako osobne najradšej a prečo? Ako by znelo pomenovanie funkcie koordinátora vo svete titulov starovekých Egypťanov? :-)

Hlavním úkolem je koordinovat, řídit výzkum na této části naší archeologické koncese. Jde o to vytýčit si, samozřejmě v souladu s vedoucím naší expedice, badatelské otázky a snažit se na ně přinést odpovědi. To v sobě obsahuje vedení samotného výzkumu, komunikaci s dalšími členy expedice, z nich část jsou externisté, dále to jsou praktické záležitosti - od domluvy s předáky dělníků a s inspektorem SCA, přes zajištění různých materiálů a pomůcek po kontakt s místním památkovým inspektorátem. Myslím si, že nejblíže by byl titul „představený prací“ – mimochodem o titulu „představený všech královských prací“ – tedy jakéhosi ministra veřejných prací v době Staré říše, jsem napsal článek a právě na jeho přípravu rád vzpomínám.
Vybrat jednu jedinou hrobku je opravdu těžké, mám rád celou abúsírskou nekropoli, nejhezčí pohled na svět je, myslím, z vrcholu Neferirkareovy pyramidy. :-) Mám samozřejmě rád Ptahšepsesovu hrobku, pak pyramidový komplex neznámé královny označovaný Lepsius č. 24 nebo Nachtsareovu hrobku. Ptahšepsesovu hrobku protože jsem při práci na jejím studiu a sanaci jejího zdiva strávil posledních 13 let, a další dvě hrobky kvůli zajímavé (byť rozsáhle poničené) architektuře a nálezům. Mám rád i Niuserreův sluneční chrám v Abú Gurábu, nejen kvůli tomu, že jde o sluneční chrám, ale také kvůli odloučenosti této lokality.

Ako sa prelínajú staroegyptská architektúra, stavebné postupy a súčasné moderné technológie? V čom sú ich spoločné priesečníky? Ktoré z nových technológií Vám najviac pomáhajú pri samotných archeologických výskumoch na lokalite?

Ono moc průsečíků mezi staroegyptskými a současnými stavebními metodami není (Egypťané se spoléhali především na masu zdiva). Snad jen to, že je samozřejmě nutné velmi dobře znát vlastnosti stavebních materiálů a dobře ovládat organizaci práce. To byly základní podmínky pro zvládnutí gigantických stavebních projektů pyramidových a později i chrámových komplexů. Nové technologie používáme jak při sanačních (rekonstrukčních), tak i restaurátorských pracích (v nedávné minulosti to bylo použití karbonových tyčí při zpevňování pilířů v Ptahšepsesově mastabě), tak i během samotného výzkumu – např. satelitní snímkování, snímkování pomocí balonu apod.

Ktorá zo zbierok egyptského umenia vo svetových múzeách sa Vám zdá byť pozoruhodná a čím? Ktorú z lokalít v samotnom Egypte by ste návštevníkom osobne odporučili? Mimochodom ako je na tom práve abúsírska lokalita a plány na jej sprístupnenie pre turizmus?

Nejdůležitější je bezpochyby Egyptské muzeum v Káhiře, které je i největší egyptologickou sbírkou na světě. Doporučil bych však návštěvu Egyptského muzea (Museo egizio) v Turíně, jež také patří mezi největší egyptologické sbírky a které v sobě zahrnuje poměrně velké množství památek a předmětů z období, která v jiných sbírkách v tak velkém rozsahu nejsou zastoupena. Doporučil bych i sbírku v Metropolitním muzeu v New Yorku. Na ní mi velmi vyhovuje, že kromě hlavní expozice jsou přístupné study rooms, tedy vlastně depozitáře, takže je možné vidět celou místní egyptologickou kolekci - samozřejmě kromě exponátů, které jsou ve výpůjčce nebo které se právě restaurují. Podobný charakter má Petrieho muzeum na University College v Londýně. Tam bych také k návštěvě doporučil Sir John Soane’s Museum, které v sobě ukrývá jedinečný alabastrový sarkofág panovníka Setchiho I.
Současný ministr pro památky dr. Muhammad Ibrahím velmi tlačí na otevření Abúsíru pro turisty. Tento projekt mám z české strany na starosti já. Znamená to poměrně hodně práce – přípravu informačních tabulí – tedy textů, obrázků, ale i zajištění různých praktických záležitostí. Abúsír by se měl otevřít na jaře tohoto roku.

Už od roku 1996 to máte s názvom jednej z Vašich prednášok šikovne vymyslené „Nejnovější objevy na pyramidovém pohřebišti v Abúsíru.“ Názov rovnaký, téma je každú sezónu iná. Prezradíte aspoň trochu na čo sa može tento rok tešiť bratislavské publikum?

:-)
No vidíte, to jsem si ani neuvědomil. Každá sezóna výzkumu je jiná a každá přináší nové informace, které zpřesňují náš pohled na dané téma, v tomto případě na abúsírskou pyramidovou nekropoli a její stavebně-historický vývoj. Obsah přednášky bude oproti té v roce 1996 rozdílný – chtěl bych představit výsledky výzkumů v prostoru Niuserreova pyramidového komplexu – především údolního chrámu a vzestupné cesty – a chtěl bych mluvit o výzkumu hrobek členů královské rodiny v jižní části pyramidové nekropole.

Ešte netreba zabudnúť na našu najčastejšiu otázku vrámci interview pre stránku Aigyptos, a tou je: Ako ste sa dostali k egyptológii?

Moje cesta k egyptologii nebyla úplně přímá. Už od dětství mě velmi zajímala historie a archeologie, hlavně období raného a vrcholného středověku a problematika Velké Moravy a vzniku českého státu, mezi mé zájmy ale také patřila architektura, geografie, mapy, atd. Během studia na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou vznikl Klub mladých archeologů. Náplní jeho činnosti byla účast na archeologických výzkumech a provádění sběrů v krajině. Během zimy, kdy nebylo možné tyto aktivity provádět, jsme pro sebe navzájem připravovali přednášky na různá témata. Já jsem dostal za úkol pro své kolegy připravit expozé o vzniku egyptského státu a vývoji celého východního Středomoří v této době. Během přípravy přednášky mě otázky kolem počátku historického vývoje Egypta začaly velmi zajímat. Fascinovalo mě, jak z prostředí téměř pravěké společnosti během dějinně krátké chvíle povstala složitě strukturovaná a ekonomicky výkonná společnost, která vytvořila svoje vlastní písmo a která byla schopná takových výkonů, jakým bezesporu je Džoserova stupňovitá pyramida v Sakkáře. Bylo pro mě velkým štěstím, že se egyptologie na Filozofické fakultě UK otevírala v roce (po oněch 19 letech), kdy jsem na gymnáziu skládal maturitu a samozřejmě, že jsem byl ke studiu na FF UK přijat.

Spoločne s priateľmi nadácie Aigyptos Vám ďakujeme za odpovede i že ste medzi nami na facebookovej stránke nadácie Aigyptos a prajeme Vám i naďalej uspešnú ruku pri odhalovaní tajomstiev sveta starovekého Egypta.

späť